Gandalf

Istar, čaroděj ve Středozemi. V Zemích neumírajících byl Gandalf Maia Olórin, který žil v zahradách Lóriena, Pána snů, a často navštěvoval Niennu Soucitnou. Kolem roku 1000 Třetího věku byl vybrán jako jeden z Istari neboli čarodějů, kteří byli vysláni do Středozemě. V západštině ho nyzývali Gandalf Šedý, pro elfy byl Mithrandir neboli "šedý poustevník", pro trpaslíky Tharkum a pro Haradské Incánus. Navenek vypadal jako vousatý stařec v širokém plášti s vysokým špičatým kloboukem a dlouhou holí. Když přišel do Šedých přístavů, Círdan mu dal Naryu, "prsten ohně".
Přes dva tisíce let pracoval Gandalf proti růstu zlých mocností ve Středozemi. V roce 2941 podnítil Výpravu k Osamělé hoře, jež vedla k zabití draka Šmaka. Během této výpravy získal Gandalf meč GLamdring a Bilbo získal Jeden prsten. Gandalf moc Jednoho prstenu rozpoznal a vapátral, jak se dá zničit. V roce 3018 přišel Gandalf k Frodovi Pytlíkovi do Kraje a podnítil ho k výpravě s Prstenem. V roklince se stal členem Společenstva Prstenu a provedl je mnoha nebezpečími. Potom se zřítil z můstku Khazad-dum ve smrtelném zápase s Balrogem z Morie. Čarodějův duch však byl vzkříšen jako Gandalf Bílý, zářivá bytost, jíž nemohla ublížit žádná zbraň. Během Války o Prsten bal Gandalf Bílý na svém koni Stínovlasovi všude: povzbudil krále Théodena v Rohanu, porazil Sarumana v Železném pasu a zadržel Černokněžného krále v bráně Minas Tirirth. Bojoval s kapitány Vojska Západu před Černou branou Mordoru, zatímco Ten, kdo nesl Prsten, Jeden prsten zničil. Po válce dohlédl Gandalf na opětovné sjednocení Gondoru a Arnoru a v roce 3021 odplul s ostatními strážci Prstenu do Zemí neumírajících.