Dúnadanský náčelník v Arnoru. V době Války o Prsten byl Aragorn II. šestnáctým a posledním náčelníkem Dúnadanů. Narodil se roku 2931 Třetího věku a vychval jej Elrond Půlelf v Roklince. Ve dvaceti letech se Aragorn poznal s Elrondovou dcerou Arwen a zamiloval se do sebe. Elrond však nepřipustil sňatek, dokudse Aragorn nestane právoplatným králem Arnoru a Gondoru. Proto Aragorn hodně putoval a bojoval za práva SVobodných národů. Nosil mnoho jmen, například Thorongil, Elfkam, Elessar a CHodec. Jako pán Dúnadanů byl požehnán trojnásobnou délkou života obyčejných lidí. V roce 2956 se poznal s čarodějem Gandalfem a stali se přáteli a spojenci. Roku 3018 přišel do Hůrky, setkal se s Tím kdo nesl Prsten, Frodem Patlíkem, a v Roklince se potom stal jedním ze Společenstva Prstenu. Když se Gandalf ztratil po boji s balrogem v Morii, Aragorn se stal vůdcem Společenstva. Ve Válce o Prsten sehrál podstatnou úlohu v porážce Sarumanova vojska u Hlásky. Velel Mrtvým z Šeré Brázdy a dobil loďstvo v Pelargiru. Jeho příjezd do Bitvy na Pellenorských polích s novými spojenci zachránil Gondor a u Černé brány Mordoru velel Aragorn vojskům Západu. Po válce se stal králem Elessarem ("Elfkamem") ve Znovusjednoceném království a oženil se s Arwen. Během následujícího století své vlády rozšířil své království na většinu západních zemí Středozemě. Měl s Arwen několik dcer a jednoho syna, Eldariona. Po Aragornově smrti v roce 120 Čtvrtého věku se stal králem Znovusjednoceného království jeho sy a panoval dlouho a dobře.